Henochova kniha II.

Autor: Zdeněk Patrick <smitmajer.z(at)seznam.cz>, Téma: Země zlaté hvězdy Margity 1. díl, Vydáno dne: 08. 03. 2013


Otec Crespi tvrdil, že všechny věci, které mu Indiani přinášeli z posvátných tunelů se datují vesměs z doby před "Potopou". Včetně zlatých plaket s písmem... (Erich von Däniken).

Henochův apokryf, na jehož obsah se svého času odvolával i sv. Petr, hovořil-li o knížatech nebes chovaných v poutech mrákot, aby v konci lidské epochy byli souzeni a společně se svými přívrženci vrženi do žhavé propasti kdesi při okraji Univerza... takže takto pojatý Henochův apokryf se mi zdá být vlastně návodem, směřujícím k průběžné eliminaci bezbožných, či jinak odlišných lidských bytostí. Odlišných od povoleného vzorku Noe a jeho synové? Průvodním jevem této doktríny je posléze i masivně praktikované otrokářství. Tedy podivnost, pro kterou neměli Slované pojmenování. Problémem však stále zůstává časování událostí, které by spolehlivěji odpovědělo na otázku "kdo je kdo". Přičemž k mání jsou (v relativně krátkém časovém horizontu) hned tři různé planetární katastrofy, kterou zvykneme označovat, jako "Potopu světa...



kapitola 8. až kapitola 13...

Nezávislé dějiny v podivně závislé Evropě © Dýmající zrcadlo & smit.wz.cz © překlad Zdeněk Patrick 1984 © autor: Zdeněk Šmitmajer production Praha 2013

Proč se uchyluji k legendám, jakoby určující faktografii někdejší reality? Připomínám, že i soudobí vzdělaní křesťané, klanějící se kamení a dřevu, které ani myslet, ani mluvit, ani chodit neumějí, rovněž uvažují SZ a NZ, co realitu. Odvozeně od archaických příběhů, běžně uvažuji neviditelnost, vyšší duchovní bytosti, dokonce i zázraky - za celkem běžnou, či přijatelnou realitu, aniž se tomu, kdo podivuje. A já jsem ten poslední, kdo by tak činil.

První časování: Napadá mne třetí příchod Peruna (cca 38 000 př. n. l.) a ochranný kruh (Uroboros) vytvořený na obranu proti únoscům a otrokářům. Této variantě nahrává část Henochova textu, pojednávající o přetržení prastarého hada Leviatana kdesi v oceánu, který obkružoval velkou část planety, co ochranný val. Vzpomeneme-li na legendu o Odinovy, pak to byl on, který cíleně poškodil tento ochranný systém Severije (Hyperboreje). Přesto tuto část planetárního konfliktu, v souladu s příslušnou legendou dotáhl do vítězného konce právě Pěrun a jeho výsadek. Když pronikl do bezrozměrného prostoru a osvobodil zajaté děti a ostatní unesené. Z prostoru však unikly i bytosti zcela již přetvořené: bez vlastní vůle a ducha - zombie, které Pěrunův výsadek vyhledával a ničil.

Druhým datumem může být rok 20 300 př. n. l., kdy Severiji zasáhl ledopád.

Třetím datumem může být rok cca 10 463 př. n. l., čas planetární potopy, která byla zřejmě vygenerována jednou z válek Daémonů - Vědoucích.

Henochův apokryf. Kapitola 8.

1. Asael naučil lidi zhotovovat meče, zbraně, štíty, náprsní krunýře a ukázal jim kovy i jejich zpracování, náramky a šperky, používání očního líčidla a krášlení víček, nejvybranější vzácné kamení i všelijaká barviva.

2. Tak zavládlo příliš bezbožnosti a oni páchali smilstvo, dostali se na scestí a všechny jejich cesty byly zkažené.

3. Semjása učil lidi zaklínadlům a řezání kořínků. Armers jak rozvázat zaklínadla, Baraquel hvězdářství, Kokabeel astrologii, Ezeqeel pozorování oblak, Arakiel znamením Země, Samfaveel znamením Slunce, Seriel znamením Měsíce. A lidé hynuli a jejich křik doléhal až do nebes.

Kapitola 9.

1. Tu shlédli Michael, Uriel, Rafael a Gabriel z nebes a spatřili množství krve,

2. která byla prolita na zemi,( ale) i všechna bezpráví, jež se na zemi odehrála. Promluvili k sobě navzájem: Hlasem křiku jeho (člověka) rozléhá se (lidu)prázdná Zem až ke branám nebeským.

3. Nyní k Tobě, Svatý na nebesích duše lidí žalují pravíce: Předložte naši při nejvyššímu!

4. Tu promluvili (archandělé - archonti) k Pánu věků: Ty jsi Pán pánů a Bůh bohů a Král králů. Trůn Tvé nádhery stojí po všechna pokolení světa, jméno Tvé je svaté a po celém světě velebeno.

5. neboť Tys všechno učinil a vláda nade vším jest u Tebe. Vše jest před Tebou odkryto a zřejmo, Ty vidíš vše, a nic se před Tebou skrýt nemůže.

6. Spatřil jsi, co učinil Asael, jak učil na Zemi, všeliké nešlechetnosti a nebeská tajemství pravěku jak vyjevil, kteréž aby poznali, chopili se lidé příležitosti.

7. Zaklínáním učil Semjása, jemuž jsi dal plnou moc, aby vládl nad svými druhy.

8. Oni vešli k dcerám lidským na Zemi, spali s nimi a znečistili se ženami těmito, a vyjevili jim všechny hříchy.

9. ženy však porodily obry, a proto se naplnila Země krví a nešlechetností.

10. Nuže viz, křičí duchové duší zemřelých a žalují až ke branám nebeským. Vzdychání jejich vystoupilo a nemůže před tváří bezbožnosti, páchané na Zemi, přestat.

11. Ty však všechno víš dříve, než se stane. Vidíš to a ponechal bys jich, aby si toho dovolili, a neřekneš nám, co s nimi proto činit máme?

Kapitola 10

1. Na to pravil Nejvyšší a veliký Svatý uchopiv se slova i vyslal Uriele k synu Lamechovu a pravil k němu:

2. Jdi k Noemovi a vyřid mu, v jménu Mém: Skryj se! A zvěstuj mu nastávající konec. neboť celá Země zahyne a vodní záplava zachvátí celou Zemi a vše, co na ní jest - zahyne.

3. Pouč jej, aby unikl a potomstvo jeho, aby pro všechny rody světa zůstalo zachováno.

4. A opět k Rafaelovi pravil Pán: Spoutej Asaela na rukou i nohou a uvrz ho v temnotu. Udělej v poušti, v Dudaelu udělej jámu a uvrz ho tam. 5. Naklaď pod něho ostrých a špičatých kamenů a pokryj ho temnotou. Tam až bydlí na věky a pokryj jeho tvář temnotou, aby neviděl světla.

6. Ale v den velikého soudu budiž uvržen do kotle ohnivého.

7. Uzdrav Zemi, kterouž andělé zkazili a prohla? uzdravení rány, aby lidé byli z rány zhojeni a aby nezhynulo veškeré lidstvo pro celé tajemství, které

8. Strážci roznesli a jemuž naučili syny své. Celá Země byla zkažena působením nauky Asaelovy a jemu připiš všechny hříchy.

9. Ke Gabrielovi promluvil Pán: Vytáhni proti míšencům, zavrženým a dětem děvek. Vyhlaď syny Strážců z prostředku lidí. Vypusť druha proti druhu, aby se sami mezi sebou bojem zničili, neboť dlouhý život jim nebudiž údělem.

10. Otcům jejich nebudiž za ně (jejich děti) dovolena žádná prosba, ačkoliv doufají, že budou žít život věčný, a že každý z nich žije pět set roků.

11. K Michaelovi pravil Pán: Jdi, spoutej Semjásu a ostatní druhy jeho, kteříž se smísili s ženami, aby se u nich nečistotou jejich poskvrnili.

12. až se jejich synové navzájem pobijí, a až uvidí záhubu svých milých, uvaž je na sedmdesát pokolení pod pahorky Země - až ke dni jejího soudu a jejího dokonání, až bude vykonán věčný poslední soud.

13. Onoho dne odvedeni budou do propasti ohnivé a budou tam na věky v mukách a vězení uzavřeni.

14. Kdokoliv bude odsouzen a od této chvíle spolu s nimi zničen, bude držán v poutech až do skonání všech pokolení.

15. Znič všechny duchy zavržených i syny Strážců,

16. protože zle nakládali s lidmi. Smeť vše špatné z tváře Země a nenech zlo nadále působit. Nechť spravedlnost a pravda navždy rozkvete v Mém požehnaní (radosti).

17. A tehdy všichni spravedliví uniknou. I budou v žití svém plodit tisíce dětí. Nechť po všechny dny svého mládí i stáří stráví v míru.

18. Tehdy bude celá země je pokladnicí spravedlnosti. I bude vše zalesněno

19. a plné požehnání. A všechno žádoucí stromoví bude upevněno. A oni budou vinnou révou: a révu, kterou zasadí, jim poskytne víno v hojnosti. Rovněž tak i všechno semeno každé jedno (z nich) ponese tisíc, a každá míra olivy poskytne

20 měr vytlačeno oleje. A očistíš zemi od všech utiskovatelů a nespravedlivostí. Ze všeho hříchu i veškeré bezbožnosti: a všechno nečisté na zemi nechť je tepáno.

21. To vše smeť ze Země. A všechny děti lidí se (pak) stanou spravedlivými, i všechny národy.

22. Mne budou uctívati a chváliti mne, a všichni mne budou uctívat. A země bude očistěna od všeho poskvrnění, a všelikého hříchu, a z všechno potrestání, a všechna trápení Ja již nikdy nesešlu na ně. Z pokolení do pokolení, až na věky.

Kapitola 11

1. A v těch dnech já otevřu zásobárny požehnání, jež jsou v nebesích, abych je seslal

2. dolů na zemi místo práce a trápení lidských dětí. A pravda a mír se sdruží dohromady po všechny dny světa a pro všechna lidská pokolení.

Kapitola 12

1. Před těmito událostmi Enoch byl ukryt a žádný z lidských dětí nevěděl, kde se nalézá.

2. Kde přebýval a co se s ním stalo. Ač víme, že se jeho dny odbývaly u Strážců. Jeho dny ubíhaly v přítomnosti jednoho ze svatých.

3. A já Enoch žehnal Božímu veličenstvu a králi věků, a hle!

4. Strážci nazvali mne - Enochem písařem - a řekli mně:

"Enochu, tys písař spravedlnosti, jdi a oznam těm strážcům nebes, kteříž opustili vysoké nebe, svaté věčné místo, aby se znečistili s ženami, a činili tak, jako děti země dělají. A vzali sobě ženy":

5. Mají být tepáni při velikém zničení na Zemi: A nebudou mít žádného míru, ani odpužtění hříchu.

6. A protože radují se svými dětmi, smrt svých milovaných každý z nich uvidí, a nad zničením svých dětí budou bědovat, a snažně své prosby vysílat k věčnosti, ale milosrdenství a mír k nim nedosáhnou."

Kapitola 13

1. A Enoch šel a řekl: Azaeli, nemáš mít žádného pokoje: a přísná věta pokračovala dále:

2. Na tebe vložena budou pouta: Nemáš mít odpužtění, ani proseb vyslechnutí, kvůli nespravedlnostem, kterých si se dopustil. Protože všechnu tvou bezbožnost

3. a nespravedlnost, ale i hříchy, kterými jsi překotně sváděl člověka. Pak jsem odešel šel a mluvil k nim - všem dohromady.

4. A oni všichni byli v obavách a strachu. Roztřesení je postihlo.I zapřísahali mne, abych načrtl petici, jež by umožnila nalezti pro ně odpuštění. Abych četl jejich petici v přítomnosti Pána nebes.

5. Protože od té doby nesměli mluvit (s Ním), ani vystavit své oči

6. nebesům pro hanbu svých hříchu, za které byli odsouzeni. Pak jsem opsal na čisto jejich petici a jejich prosby s ohledem na jejich duše i jejich jednotlivé činy.

7. Aby svými prosbami nalezli trvající odpuštění . I odešel jsem a usadil dole u vod Danu, v zemi Dan, jihozápadně od Hermonu: I četl jsem jejich petici, dokud jsem se neskácel (na zem) spící.

8. I přišel sen ku mně a vidění padlo na mne. I viděl jsem vidění trestu a hlas přicházející a příkazující (mně), abych vše řekl synům nebes a pokáral je.

9. Když jsem se probudil, vyhledal jsem je. Všichni seděli pohromadě plačící v Abelsjailu,

10. jenž je mezi Libanonem a Senserem, s obličeji zakrytými. I vyprávěl jsem jim obšírně všechna vidění, jež provázela můj spánek. A promluvil jsem slova spravedlnosti a pokárání nebeských strážců.


Henochova kniha I.
Henochova kniha II. právě čtete
Kebra Nagast...
Henochova kniha III...

Pokračovat?