Kdo je pánem Měsíce "na křivo"

Zpráva určitě neurčitých podzemních zdrojů, infiltrovaných těmi, kteří nekamarádí ani sami se sebou:

Na odvrácené straně Měsíce, v oblasti Delporte - Izsak, poblíž kráteru Ciolkovskij, byl při snímkování měsíčního povrchu zaznamenán velitelským modulem výpravy Apolla 15 vyjimečný doutníkový objekt, po vyhodnocení snímku: Vesmírná loď, jejíž délka dosahovala téměř 4 000 metrů, která byla, posuzováno tuzemskými výrobními technologiemi, dílem nám neznámé vyspělé a navíc prastaré entity.

přesněji: Kdo byl pánem Měsíce a je-li i dnes?

Nezávislé dějiny země Zlaté hvězdy Margity v podivně závislé Evropě © Zdeněk Patrick - Praha 2005

Neúplný souhrn výzkumu Měsíce i přes moji příslovečnou línost - průběžně doplňovaný:

Sovětská mise Luna 24 a US mise Apollo 17 teoreticky ukončily veškeré aktivity kolem výzkumu Měsíce. žádné jiné výpravy se již nekonaly, respektive skončil informační "boom" na toto téma. Nepočítám prozatím velmi úspěšný japonský let se skvělými snímky.

Proč také létat tak draze, když máme skvělé dalekohledy vidící téměř až na konec kosmu, či do našich talířů, zda poslužně pojídáme produkty GM. Přesto se objevují, vedle popírání jiných letů Apollo, i zprávy o podivných měsíčních stavbách, či nálezech mimozemských vesmírných lodi. Jednu z kosmických lodí, odpočívající prý na Měsíci miliony let, můžete dokonce spatřit na videosnímcích mise Apollo 20 (Jakkoliv žádná taková mise oficiálně neexistovala).

Snímky z této neexistující mise, ukazují poblíž kráteru Ciolkovskij (Velký kráter na odvrácené straně Měsíce.), mimo jiné, i kosmickou loď. Podobající se spíše popisu jednoho z typu Viman. Soudím dle tvaru, kokpitu i kovu, ze kterého byl část trupu vyrobena (připomíná prý zlato). Video snímek hodný "Oskara" můžete spatřit nejen na ALIEN SPACESHIP ON THE MOON flyover bef. landing APOLLO 20 ..., ale i v různých prokazatelně již podvržených modifikacích.

Přičemž je lhostejné, zda videosnímek budeme považovat za podvrženou animaci, či únik informací. Cosi podobného, co video ukazuje, lze totiž objektivně na Měsíci očekávat. Bylo by totiž naopak velmi podivné, vzhledem k věrohodným příznakům, kdyby tomu tak nemělo být. Na druhé straně si marně lámu hlavu, jak astronauté (Ale i citlivé elektronické přístroje) přežili tvrdé záření při nejen při průletu, ale i opužtění ochranných Van Alanových pásů. Iniciátoři snových výletů znají zřejmě nějaké silné a mocné kouzlo:

Pro lepší orientaci ještě jednou obrázek Měsíce: http://www. astro.cz

Luna 2 (13. září 1959, první zásah Měsíce. Sonda dopadla do Mare Imbrium - Moře Dešťů), poblíž kráteru Archimédes a Autolycus. Později blízko Luny 2, v Bažině Hniloby (Palus Putredinis v Apeninách) přistane Apollo 15.).

Luna 3 (4. října 1959. již 7. října 1959 obletěla Měsíc v nejmenší vzdálenosti 7 940 km, vyfotografovala odvrácenou stranu, aby se vrátila zpět k Zemi a shořela v atmosféře.).

Luna 4 (4. dubna 1963, let k Měsíci, ve vzdálenosti 8 000 km minula Měsíci a její další osud je neznámý. Stala se snad sluneční družicí.).

Ranger 6 (2. února 1964, neúspěšný pokus)

Ranger 7 (31. července 1964, snímkování Měsíce)

Ranger 8 (20. února 1965, snímkování Měsíce)

Ranger 9 (24. března 1965, snímkování Měsíce)

Luna 5 (9. května 1965, neúspěšný pokus dopad na Měsíc u kráteru Landsberg. Později relativně nedaleko přistal Surveyor 3 a Apollo 12)

Luna 7 (7. října 1965, neúspěšný pokus, 7. října 1965 dopadla západně od Keplerova kráteru, mezi krátery Reiner a Maurius.).

Luna 8 (6. prosince 1965, neúspěšný pokus dopad do Oceanus Procellarum ( Ocean Bouří, poblíž kráteru Galileo). Později relativně nedaleko přistály Luna 9, Luna 13). Luna 9 (3. února 1966, první hladké přistání na Měsíci, západně od kráteru Reiner a Marius.).

Surveyor 1 (2. června 1966, neúspěšný pokus).

Surveyor 2 (23. září 1966, snímkování Měsíce).

Luna 13 (24. prosince 1966, panoramatické snímkování).

Surveyor 3 (20. dubna 1967, měkké přistání a snímkování Měsíce, nedaleko, jiho západně od kráteru Landsberg, ležícím téměř na nulté rovnoběžce v Oceánu Bouří - Oceanus Procellarum). Později nedaleko přistane Apollo 12.

Surveyor 4 (17. července 1967, neúspěšný pokus).

Surveyor 5 (11. září 1967, snímkování Měsíce).

Surveyor 6 (10. listopadu 1967, snímkování Měsíce).

Surveyor 7 (10. ledna 1968, snímkování Měsíce).

Apollo 11 (20. července 1969, velitel: Neil Armstrong (též Gemini 8), pilot lunárního modulu Orel: Buzz Aldrin (též Gemini 12), velitelská loď na oběžné dráze: Michael Collins (letěl při misích Gemini 10). Cíl přistání: Moře Klidu (Mare Tranquillitatis), v severní části kráteru Moltke, téměř na nulté rovnoběžce. 21. července 1969 vystoupil (Spíše sestoupil po žebříku) Neil Armstrong na povrch Měsíce, co první člověk?

Luna 15 (21. července 1969 technická špionáž, či spolupráce (?). Každopádně souběžný let s Apollem 11. Asi 3 dny po přistání Apola 11 dopadla v Moři Krizí - Mare Crisium. To je tmavý prostor za "mužem na Měsíci".).

Apollo 12 (19. listopadu 1969, velitel Charles Conrád, pilot velitelského modulu na oběžné dráze Měsíce: Richard Gordon, pilot lunárního modulu Intrepid: Alan Bean) Cíl přistání: Oceán Bouří (Oceanus Procellarum), 180 metrů od sondy Surveyor 3. S úkolem vyjmout ze sondy filmovou kazetu. Povedlo se. Zda-li ze Surveyoru bylo filmováno místo relativně nedalekého avšak (včasnějšího) tvrdého dopadu sovětské Luny 5, nechávám na uváženém rozhodnutí čtenářů.

Luna 16 (20. září 1970 odběr vzorků v Mare Fecunditatis, Moře hojnosti.).

Luna 17 (17. listopadu 1970 Lunochod 1 - odběr vzorků Mare Imbrium, Moře Dešťů) relativně nedaleko Zálivu Duh, Sinus Iridum.).

Apollo 13 cíl: Fra Mauro (velitel USA Jim Lovell, pilot velitelského modulu: John Swigert, pilot lunárního modulu: Fred Haise. Na oběžné dráze kolem Země 11. dubna 1970, závada na 321 860 kilometru od Země, 14. dubna 1970, - Oblet Měsíce a návrat na Zemi 17. dubna 1970. ). Drželi jsme všechny palce.

Apollo 14 (5. února 1971, Velitel: Allan Shepard, pilot lunárního modulu Kitty Hawk: Edgar Mitchell, Stuart Roosa - na oběžné dráze průběžně vyráběl snímky s velmi rozlišenými detaily.). Přistání relativně nedaleko Apolla 12 (východním směrem, podle map směrem západním.) nedaleko Fra Mauro, když cílem druhé procházky byl 1,5 km vzdálený kráter Cone. První výstup byl zaznamenán, jako souhrn veškerých činností na povrchu Měsíce (EVA - Extra-Vehicular Activity).

Apollo 15 (30. července 1971, velitel: David Scott, pilot velitelského modulu Alfred Worden, pilot lunárního modulu Falcon: James Irwin. Měsíční modul "Falcon" přistál u Hadley brázdy (100km dlouhé). Následná projíždka měsíčním vozidlem (10 - 12 km/hod.) ke kráteru Elbow. Falcon (Sokol) přistal na východním úpatí Apenin, nedaleko Bažiny Hniloby (Palus Putredinis) nalézající se v Moři Dešťů, prakticky, co by měsíčním kamenem dohodil, od kráteru Archimedes (podle nezávislých podzemních zdrojů s prvotní základnou a koncentračním táborem násilně upravených lidí, když jiná základna by měla být, či byla před vzpourou, v kráteru Autolycus. Připomeňme, že mezi těmito krátery přistála sovětská sonda Luna 2. Na závěr výpravy Apollo 15 byla z oběžné dráhy, po návratu k velitelské lodi, vypužtěna malá družice, jejíž úkolem bylo měření radiace, magnetického a gravitační pole. Jasně i výroba fotek. Velitelská loď se ještě dva dny po ukončení mise na povrchu Měsíce pohybovala stále na oběžné dráze od 17 do 100 km nad povrchem Měsíce.

Kde bylo těch 17 km?

Zřejmě nad místem přistání.

Zpráva určitě neurčitých podzemních zdrojů:

Na odvrácené straně Měsíce, v oblasti Delporte - Izsak, poblíž kráteru Ciolkovskij, byl při snímkování měsíčního povrchu zaznamenán velitelským modulem výpravy Apolla 15, neznámý doutníkový objekt. Po vyhodnocení snímku: Vesmírná loď, jejíž délka dosahovala téměř 4 000 metrů, která byla, posuzováno výrobní technologii, dílem nám neznámé vyspělé entity.

Luna 18 (11. září 1971, nezdařený pokus dopad v Moři Hojnosti, Mare Fecunditatis)

Luna 20 (21. února 1972, odběr hornin u východního okraje Moře Jasu, Mare Serenitatis a jejich doprava na Zem.).

Apollo 16 (21. dubna 1972, Young, Duke, Mattingly) Měsíční modul Orion přistál 21. dubna, v oblasti Cayleovy planiny, asi 85 km od kráteru Descartes. Lunární vozidlo dosáhlo rychlosti cca 17 km /hod.

Apollo 17 (11. prosince 1972, Cernan, Schmitt, Evans) Taurus - Litrow

Luna 21 (15. ledna 1973, Lunochod 2).

Luna 23 (6. listopadu 1973, neúspěšný pokus).

Luna 24 (18. srpna 1976, odběr hornin).

Poslední možná výprava na Měsíc, jak již řečeno: Apollo 17 (Přistání na Měsíci: 11. prosince, 1972, Cernan, Schmitt, Evans) s cílovou oblastí poblíž oblasti Taurus v údolí Litrow, na okraji jihozápadní části Moře Jasu (Mare Serenitatis). Na oběžné dráze zůstal Ron Evans, zatímco měsíční povrch brázdili lunárním vozidlem (třetím v pořadí) Cernan a Schmitt.

Pro nás je zajímavá ČS vlajka na Měsíci, kterou Eugen A. Cernan oslavil své slovenské předky v Československu.

Mise "Apollo" neměla žádné jiné pokračování. až tu náhle, v čase vršících se lží, se vynoří prý trezorové (?) Apollo 20 (1976).

Cosi podobného, pokud nejsem člen Svaté Inkvizice, co však zcela prokazatelně podvržená videa na Youtube ukazují, lze totiž objektivně na Měsíci očekávat.

Bylo by, jak si dovolím zopakovat, naopak velmi podivné, vzhledem k věrohodným příznakům, kdyby tomu tak nemělo být. Aniž bych zapomněl na třetí příchod Pěruna a účinky zbraně Šebettu, použité při likvidaci měsíčních základen nepřítele, jenž, dle jiných pramenů (BC), zničil těžce vyvíjející se pozemský život, jako svoji dětskou hračku.

Výprava Apollo 18 se již nekonala. Projekt byl nasměrován v proměnách na Apollo Sojuz, Sojuz - Apollo (15. července 1975). V souladu s moskevskou smlouvou o společném dobývání Měsíce podepsanou (24. května 1972) mezi Nixonovou administrativou a představitelem SSSR - Kosyginem.

Sojuz - Apollo: velitel Alexej Leonov

Valerij Kubasov

Apollo - Sojuz: velitel Thomas Stafford

Donald Slayton

Vance Brand

Zpráva určitě neurčitých podzemních zdrojů:

Apollo 20 (16. srpna roku 1976) Cíl: Odvrácené strana Měsíce, v oblast Delporte - Izsak, poblíž kráteru Ciolkovskij. Zřejmě dalším snímkováním bylo prý odhadnuto stáří lodi na 1, 5 miliardy let. Celkový dojem, podle první verze: Zničená základna i nedaleké město.Neklamný dojem je prý navýšen ještě dvěma trojúhelníkovými objekty (podle kaliografie/ krásné kresby, či krásného písma/ na povrchu strojů) stejné provenience, které rovněž neunikly masivnímu útoku. Druhá verze hovoří o dopadu kosmického objektu a následném roji meteoritických úlomků, které prorazily na mnoha místech mateřskou loď. A tak prý byl vytvořen i kráter Izsak. Od odhadu dopadu kosmického tělesa je odvozeno i stáří lodě, základný - města.

Přičemž první původní snímek, který byl za krátký čas z youtube bez vysvětlení odstraněn, vypadal velmi věrohodně. Včetně šokujícího videa tzv. "Mony Lisy".

Nyní si dovolím opakovat svůj názor: Bylo by divné, takové indicie na Měsíci, vzhledem k souvztažnosti k podivně závislým dějinám lidstva - nenalézat. A přiznám se, že i tuto indicii budu zkoumat z pohledu slovanských legend, mytologie i pohádek. Jakkoliv se, prozatím výčtem nesrovnalostí, budu snažit prokázat neurčitost Apolla 20, ve vztahu s odvrácenou stranou Měsíce. Odvozeně: možný podvrh "celistvého úmyslu":

Pokračovat?