"Marobúdův původ moravsko slovanský je romantická a prokazatelně nepravdivá verze", tvrdí jako na povel duchové snížení.
Je-li skutečně, jediná možná verze, tak prokazatelně nepravdivá, kde jsou vaše důkazy? Aniž vaše dosavadní mrlmlání o německo keltských šlechticích je schopné jiného života, než bídně mrvícího se v tisícileté usazenině římsko katolického kalu?
S neuvěřitelnými sledy podvodů ideo vědeckého společenství. Kupícími se v neobyčejném propletenci s sofistikovaně vymyšlenými mizériemi nedávno "nově" ustaveného systému.
Spěchajícímu, k naší nemalé radosti, s milimetrovou přesností, až tam, odkud se vrátí pozměněn k věrnému obrazu svému...
Tento článek o Marubodovi a jeho gradišči, ač skromný "výcuc" ucelenějšího pohledu, hovoří k těm, kteří jednostejně tvrdí, že Marobudum je zbraslavská Závist.
Byli jste vlastně někdy na Za vjěští (Na zbraslavské Závisti) a pokud ano, jste-li vůbec při smyslech, tvrdíte-li, že odtud vládl Marobud, slavný německý šlechtic, vychovaný mezi urozenými Římany, král německých kmenů Markomanů, který ovládl ze svého Marobudonu na Závisti, Moravu tedy i celé Čechy, a Slezsko? Aniž lze podobně hovořit i o stradonickém opidu?
Kde vlastně vidíte, nikoli svá zbožná přání, nýbrž alespoň "mrňavý" náznak urozenosti a vznešenosti německých šlechticů? Na př. typu Catuald ze slovanského kmene Gadů? Za časů, kdy se německý národ ještě houpal na větvích nebeského stromu života? Není-li to jen, k zastírání skutečností, duchaprázdné mektání o nadřazené rase? Nebo dokonce nezvratná předzvěst celospolečenské degenerace veškerých hodnot? Z pestré mozaiky těžkého kalibru Multi kulti?
Slovanské slůvko "šlechtic", totiž není odvozeno ze slovníku fašistických ideí eugenistické doktríny: "šlechtit, vyšlechtit", ale od tiše konající se duchovní vyjímečnosti o níž lze říci: "Šlechetnost" (odvozeno od slovanského čestného titulu "lech"). Co šlechetného vidíte na zakrváceném barbarizmu a sprostém lhaní, co šlechetného na podvodech, loupení, co šlechetného na global terorizmu a raketýringu?
PS.
Dovoluji si touto cestou poděkovat všem státním úředníkům, poslancům, členům vlády, prezidentu ČR, kteří nahlas vyslovili skutečný názor občanů ČR k otázce globalizovaně řízenému dovozu buzerantů. Majících nevědomky, na krátký čas, ukázat nesmírnou sílu právě nastupující neo_babylonské moci. Skrze zhola zbytečný výlet nic netušících nešťastníků nadmíru předraženou Prahou. Není to vina buzerantů, ale těch úředníků babylonské moci, kteří před tváří nebes páší věci odporné a rozpačitému Bohu zřejmě i nechutné. Aby navíc přinutili umělými krizemi a politickým global terorem vystrašené občany, podílet se na systémové zvrácenosti - svým souhlasným mlčením. Jakoby neo babylonci lidského neštěstí již neměli "celý habaděj".
Zdeněk PatrickNezávislá historie podivně na podvodech závislé Evropy
Země Zlaté hvězdy Margity© Zdeněk Patrick - Praha 2011
© All rights reserved.& smit.wz.cz © Zdeněk Patrick
Říman Velleius Paterculus, který se prý osobně zúčastnil roku 6. n. l. výpravy proti Marobudovi tvrdí, že útok byl prý veden ze dvou směrů:
Z vojenského tábora Carnunto (velitel Tiberius), a z Noricy, přesněji z Castra Magontia - Magučija - Mohučaja, Mohuč. Dnes zněmčeno na Mainz. Pod správou SRN.) s několika legiemi Lucicus Sentius Saturninus. Místodržící v provincii Germania - Ujařmenie..
1) Pozůstatky římských vojsk na území Čech - veškeré žádné. Odvozeně pak považujme za podvod tvrzení, že Marobud ovládl Čechy skrze jakési nedůvěryhodně a čistě amatérsky ustavené Boioheiumum. Římské legie byly, totiž podle téhož účastníka, na počátku výpravy, vzdáleny od Marobudonu pouhých pět dní pochodu cca (75 - 100 km).
2) Podle tvrzení téhož přímého účastníka tažení proti Marobúdovi - Velleiuse Paterculuse, vzdálenost římských legií od Marobuda, při úsilovného přesunu římských kohort a pomocných sborů, byl v okamžiku jejich odvolání, pět dní usilovného pochodu od Marobudonu.
Legie řítící se Naddunajskou Moravou, tedy i Čechami závratnou rychlostí cca 15 - 20 km/ 1 den, byla odvozená vzdálenost cca 75 - 100 km od Marobúda.
Tedy na dohled, přesněji přímo v klínu jeho bojových družin. Aniž slavný válečník využil výhodného terénu k občasnému pouštění žilou těžce postupujícím legiím. Dovoluji si upozornit duchy snížené, tvrdošijně setrvávajících v programovém bludu, že Zavjež? je sídlo slavného německo keltského krále Marobuda, že jsem vůbec nezapočítal násilný přechod devíti římských legii a jejich pomocných sborů, vedených Tiberiem vodnatým a prudkým Dunajem (při opuštění Carnunta).
I vzhledem k faktu, že pontonový most sestavený z vratkých lodic, měli Římané ve zvyku stavět mezi Děvínem a dnešní Bratislavou. Aniž v této neschůdné variantě počítám násilný přechod řeky Moravy a pochod do Stradonic.
K tomuto bodu suše ubezpečuji podivně informované, nicméně pilné prstíky, bloudící dodnes po mapě Snů konečného řešení "české otázky" a následné anexe tzv. Velké Germánie (rozumějme území od Atlantiku po Stalingrad a dnes určitě až po bohatou Sibiř.), že Římané navíc neměli v naddunasjké Moravě (odvozeně v Čechách) ani jedno militantní pásmo, aniž jednu jedinou, co nejmenší možnou pozorovací věž ičku. Z níž by, tak jako v předchozích agresích, prý jen při mírové misi sledovali, sami slouhové Otrokářských svazů, dodržování lidských práv a svobod, či plnění litery neexistujících smluv o bezpečném průchodu obchodních a otrokářských karavan slovanským územím.
Říkám slovanským územím?
Zcela cíleně. Nepočítám-li původní neolitické obyvatelstvo Y_chromozomu Hs R1a (Arij slovanské) a Čeltoi (R1b) (od cca 10 000 let), pak noví příchozí téhož Y_chromozomu se zde objevili již cca 3 000 př. n. l. (viz Jamnaja kultura, fortelně vydřevěné jámové, ale i mohylové hroby. Viz typické moravské pohřby. Objevené i na Pražském hradu.) a bratrský R1b o několik staletí později.
A budu-li parafrázovat Dr. Pluskala Moravičanského: "Kde a na čem visely neexistující pragermánské zvony (neexistujícího Origins etnika), bijící prý zoufale na poplach? Když špinaví a nechutní Vanové juchali z temných a zatuchlých asijských bažin do nesmírně vzdělané, neboť pragermánské Evropy?". A co se těch pragermánských zvonů týče, hodíme řeč někdy příště.
Nikde v Lužici (Prý domově vznešeného pragermánského kmene Luigii - Luigiů? Ach... hlele... Jak zázračně a lstivě ukrytí slovanští Lužici..), Mielčansku (Miesi), Na Moravě, tedy ani v Čechách, ni Slovensku, nebyly nikdy nalezeny artefakty, v německém smyslu germánství. Aniž alespoň sebe primitivnější pokus o opevnění. A již ani náhodou, co vyspělou součást systémově vybudované fortifikace. Vystavěné s takticko strategickým náhledem. Tak jak známe fortifikační systém pouze u Slovanů a Čeltoi:
Budy, Vyšehrady, Děvíny, Vráže, Tejny, Ostrožné a Strážecí kameny, či peherky (opuštěná opidia Čeltoi). Kopírující navíc energetickou síť Zemlji. V rozdělení na živou a mrtvou.
Vážení snížení duchové: Nalezneme-li hroby "slavného německého šlechtice a jeho fraucimoru, zdali" rovněž původem ze slavného královského dvora mocného pana Váchy, ovládajícího celou, celičkou Moravu. Ano, určitě se jedná o pohřeb bohatě zásobený výrobky made in pragermány, s filigránskými ozdobami nikdy neexistujícího pragermánského řemeslníka. Kde jsou naleziště rudy, kde zruční Šmíťové (mimochodem slovanský termín pro kováře, kováče, kovády), kde stejně zruční slévači, kde umělci vyrábějící šperky nikde jinde, než u moravských Slovanů nevídanou a jedinečnou, až báječnou technologii atd? Není-li tonaopak práce Hitlerova archeologického střediska, zdali se v pravdě nejedná o hroby těch, kteří po raketýringu a s vydatným lupem v batožině, zjevně již nestačili s dechem na složitě rostlý terén a účelnou taktiku domácích Vanů?
Marobúd není a nemůže ani být německé jméno. Není ani keltsko germánské ve smyslu němectví. Je snad také "Vercingetorix" (zapsáno do latinky Juliem Césarem) ryze keltsko německé jméno?
A opět si dovolím parafrázovat velkého muže Moravy, pana Pluskala Moravičanského z Moravičan při Uherském Hradišti: "Proč příchozí "Francouzi" (Y chromozom Hs R1b) nehovoří "francouzsky" (chcete-li galsky), ale i tenkrát nikdy neexistující praněmčinou?
Odpověď si nežádám: Vercingetorix? Věrčin Gadů Rek!
Tejn, Týn, dům, duom, dóm, dun, дом (odvozeně domov, domovina, domácí atd...) čistě slovanský termín, který si uměle vytvářená latina i skrze nanejvýš vzdělaného Julia Césara, tvůrce spisovné latiny (v polovině 1. století př. n. l.), přisvojila, tak jako ostatně mnoho dalších slov Čeltoi a Vanů.
Marobúd je jméno, které vzniklo spojením dvou ryze slovanských termínu:
Mara a Búdy. Dovolím si ještě jednou zopakovat, neboť opakování je matka moudrosti: "Mara a Búdy"!
Kam jen starověrecký Slovan a Čeltoi dohlédl, všude byla Mara - Morava. Odkazuji váženého čtenáře na článek Když se řekne Morava...Zde...
Búdy - opevnění, jež byla nedílnou součástí slovanského systému fortifikace, co střediska vzdělávání. S ústředním tématem: Přežití v syré a zdánlivě nevyzpytatelné přírodě. S vědomostmi pokrývajícími celé spektrum tehdejších znalostí a dovedností. Stručně řečeno orientace v oblasti Provi, Javi a Navi.
Uvážíme-li skutečnost, že Římané dávali dětským štítům, zajatým dětem vlivných slovanských knížat, jména podle místa původu, pak není žádného divu, že Marobúd a Marobúdum jsou si tak blízká. Dům, Duom, dóm, je opevněné obydlí rodu vytvářející domov, domovinu, odvozeně domek, domeček.
Opi_dum - Opevněný dům, opevnění strategicky většinou vystavěné na skále (kameni), položené poblíž rjevi - řeky. Marobúd, největší německý král, nejmocnějšího praněmeckého kmene Markomanů, jenž prý opanoval celé Čechy a Moravu, jak nedávno rozhodlo německo německé sympozium za slabého šelestu lehce přítomných, leč servilně o podlahu šoupajících pseudočeských laptí, dovolil prý zviditelnil Čechy o plných 600 let dříve, než sestoupili z uraločudských větví.
Zde je patrná pokračující zatvrzelost a ignorantství k důkazům EU studie Y chromozomu a rozdělení do haplo skupin, které zcela jednoznačně hovoří o původu evropského obyvatelstva.
Aniž nelze považovat za drzost, hovořit o ryze autochtonním obyvatelstvu slovanského původu, jako praněmeckém germánském kmeni. Nebylo takových. Není a nikdy neexistoval Latinský Origins, aniž Deutsche Origins, Romanský, či Hungarians Origins. Pouze Origins R1a Arij slovanský a R1b (Čeltoi, J2 (Dardanský) N1C1 (kavkazský) atd.
Stejným způsobem, jakým bylo z topografie odvozeno jméno Marobúd, můžeme uvažovat i jméno druhého hrdiny téhož příběhu Jaromína, syna Segimiera, knížete Chorvsči z kmenového svazu "East Veonů" - Rozumějme: Východních Vienů, Věnů sídlících v oblasti Moravy (nedaleko Moravského pole) Zvané Zamoraviansko - Zámuří.
Veona, přesněji Viena, či Věna - dnešní Vídeň, někdejší Vinde Bona. Země Vinidů podunajského kmenového svazu Vienů (Věnů, Veonů). Hovořících Srbsko moravským dialektem. Když autochtonním obyvatelstvem téhož jazyka usedlého na levém břehu Dunaje a po celém levém břehu řeky Moravy až k Rjonu (Hronu) byli slovanští Osové (Oši), kteří navíc sídlili i ve Sveriji pod jména Asi, Aši. (pramen Moravičanský str. 11). Na pravém břehu řeky Moravy i v celém povodí Dunaje k západu až v Bojo Ariji (Bojovarii) na východě až po Veleton (Blatné jezero) zdávna obývali Čeltoi: Bojové (Bo_jani), Rakotové, Kotýni, Semenje (Semja, rodina, Semenonj - Rodní. Nemůžeme zapomenout na zdávna zde usazené Liemiganty - (Lemuzany, Lemeše, Lamače půdy - rody obřadních oRátajů), ale i Miesy, Mielčany a Nysy (Níšany). Vesměs slovanské kmeny Arij a Čeltoi, jednotného srbomoravského nářečí i stejného náhledu na Provi, Navi a Javi. Hovoříme-li o Marubudonu, pak jeho obnovená fortikace byla dokončena na samém počátku 1. století n. l.
Pokud Marobudum hledáme, měli bychom hledat rozsáhlé opevnění na křižovatce obchodních a otrokářských stezek, s rozsáhlým zbrojní manufakturou, výrobou ocelových zbraní (výroba oceli, kováři, slevači, s dílnami na jezdeckou vybavenost atd?).
Určitě není sporu, že Marobúd i Jaromín pocházejí z oblasti, o jejíž anexi projevuje Římská Říše nesporný zájem. Píše se právě rok cca 9 př. n. l. Která oblast v Podunají se objevuje v hledáčku pozorovacích římských věž í na hranicích nedávno anexovaného územi Noricy (Prý sloužících jen v mírně militarizovaném pásmu k ochraně obchodních stezek a k bezpečnosti obchodníků a otrokářů)?
Sledujeme-li linii postupu obsazování slovanských území, pak jasně vyplývá, že po Bělčiku (provincie Belgic), Raetyi, Svoi Carsku i Windelikum orum a posléze slovanské Norice se objevuje na římských mapách další slovanská pravobřežní oblast vodnatého Dunaje: Zamoriaviansko (Zámuří) a následně i oblast Blatenska. Tím směrem byl vyslán zpět ke svému rodnému kmeni i Římany vyškolený Marobúd. Z téhož kmenového svazu východních Veonů (Věnů, Vanů) byli násilně vyňati Chorvati a přesídleni do výcvikového tábora pod pravomoc Publia Vara. Poblíž hranic s Bělčiky (viz Borusije), aby mohli být použiti Římany při závěrečném zůčtování s původními slovanskými kmeny s cílem konečně vyhlásit římskou provincii Bělčik (Belgic, čteno Beldšik). Zde měl sehrát stejnou roli Jarmín, syn Segimiera. Knížete východo veonských (věnskych) Chorvsci - Chorvatů. Zde je podstata prvotní protiřímské úmluvy mezi Marobudem a Jaromínem. A pokud Římané i v případě syna Sejimiera pojmenovali své rukojmí podle místa původu, musíme hledat místo pojmenované Jaromín (Juromín). Římská Říše je nafouknutá bublina, trpící jedinečnou chorobou: Nemá lidi, vážení... Nemá lidi a řeší nedostatek vykořenění přesídlením původního slovanského obyvatelstva a nahrazením multi kulti systémem.
Údajný účastník tažení legií proti Marobudovi lže: žádné tažení se nekonalo (později vysvětlím klamný manévr). Římská Říše v té době již "nemá lidi" a výkvět bojového teamu Řima - v počtu několika legii, do posledního legionáře vyhladil, uvařil, spálil a ukřižoval Jarmín, vojevůdce Chorvasči v partyzánské válce vedené slovanskou taktikou v bažinách Téuta.
Nicméně vyslechněme Římana Velleius Paterculus, který se prý osobně zůčastnil roku 6. n. l. výpravy proti Marobudovi. Útok byl prý veden ze dvou směrů: z vojenského táboru Carnunto Tiberius, a z Noricy, přesněji z Castra Magontia - Magučija - Mohuče) s několika legiemi pak Lucicus Sentius Saturninus, jinak zastupující protektor v provincii Germania - Ujařmenia
Klíčem k nalezení Marobuda, odkryté hádance může být Carnuntum (Καρνοιις). Někdejší osada Čeltoi, na jejímž místě založili Římané legionářský tábor. Claudius Ptolemaius, římský zeměpisec říká, že legionářský tábor leží v provincii Noricum nedaleko Windebony (území slovanských Wendů). Dnes lze nalézt ruiny Carnunta v Dolním Rakousku v katastru mezi obcemi Petronell - Carnuntum a Starý hrad (zněmčeno na Alten Burg).
Claudius Ptolemaius, či spíše opisovači jeho textů lžou. Carnuntum neleží v provincii Norica. Nýbrž relativně nedaleko Děvína na soutoku Moravy a Dunaje. Tedy oblasti, která není ještě ani Panonii, aniž je v té době ještě domovem gado-dráckým vojevůdcem Burevičem vypuzených Bojů. Když i Borevič již tiše odpočívá v návě, zavražděn v čase zavraždění Julia Césara, aby malé římské militarizované pásmo v Carnuntu posloužilo, co legionářský tábor. A Povšimněme si, že nikoli v souvislé "Lines Romanus". Táhnoucí se později po celém pravém břehu Dunaje. Říkám-li později, pak mám na myslí rok 68 n. l. kdy zde tábořila X. legie Gemina (od roku 89 nazvaná Gemina Pida Fidelis). Později zde sídlila XV. Legie Apollinaris. A až právě v tomto čase se Carnuntum stalo součástí pohraničních pevností systému "Lines Romanus", táhnoucích se podél pravého břehu Isteru (Dunaje).
Nyní se podívejme, kdy vlastně vznikla Provincie Panonie. Stalo se tak až roku 103 n. l., kdy Carnuntum stalo hlavním městem provincie Pannonia Superior, která vznikla po rozdělení bývalé provincie Pannonia na dvě části.
Které to byly dvě části? Provincie Dolní Ilirie byla vyhlášena za Panonii roku 9. př. n. l.
Avšak... Kde je druhá část? Odpověď: V čase Marobuda stále ještě jen ve snech a na římských strategických mápách.
Takže říká-li Velleius Paterculus, sporný účastník stejně sporného tažení proti Marobúdovi, že jestliže měl Marobúd v zádech Noricu a před obličejem Blatenské jezero, pak po pravé ruce měl Panonii. Pět dní pochodu od Carnunta Padá nejen vize Zbraslavské Závješti i Stradonic, ale i Bratislavy, co mocného Marobudonu.
Ve hře zůstávají, mimo mnou utajeného třetího bílého koně, již jen Viena a Marburg. Avšak Viena (Věna) sídlo východních Veonů, slovanských Vinidů -Vindebona - Vídeňsko, to má rovněž velmi nahnuté. Vzhledem k nepatrné vzdálenosti od Carnunta. Odhadem cca 40 km. To by odpovídalo rychlosti přesunu, cca 8 km/1 den. Nic moc, ale?
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Zkoumání dračí linie, aneb german (džermen) = řemeny ujařmen, pod jhem...
Když se řekne Morava...
Gótština
Celtoi - Keltové...
Jak hluboko jsem klesla...
Jak Němci lehce o své germánství přišli...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Zkoumání dračí linie, aneb german (džermen) = řemeny ujařmen, pod jhem...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Vysněná a nikdy neexistující Velká Germánie...
Raetie...
Saturace projektu...
Legenda o SjegoVjesu a Bjelovjesu
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničehož nic... 1část/3
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničehož nic... 2. část/3
Jak skrze Babu Jagu dojíti až do Picardie?
Frankové? Ach...
Arij Bojové...