Mimozemci ve vatikánských kasematech? ...2/3. část

Hledám jen rozcestné časové body, kde se stala, při dosud nevysvětlených okolnostech, úhlavní chyba. Nikoli proto, že bych kdy hodlal směnit svoji Víru za starověrectví, nýbrž kvůli nápravě věcí obecných i celospolečenských. ZP

Stalo se právě za panování římského císaře Konstantina I., který ač sám vyznavač magie a asyrského "Slunečního kultu" umožní záhy po roku 312 n. l. nebývalý start nového náboženského směru, jež má nově sjednotit jeho nadmíru rozpínající se říši.

Je jim cizí pravda i dobročiní...

Víme vůbec odkud vítr fouká? © Zdeněk Patrick - Praha 2011

Nezávislé dějiny slezského, českého, moravského a slovenského národa v podivně závislé Evropě...

Stalo se 28. října roku 312 n. l. V poledne před zahájením krvavé bitvy u Milvijského mostu (pontový most přes římskou Tiberu postavený jeho protivníkem Maxiánem) byly štíty některých Konstantinových bojovníků opatřeny znakem X/P (Christos). Podle některých, nepříliš upřesněných mýtů, se Slavius Konstantin I. stal v předvečer bitvy svědkem přeletu ohnivě zářícího kosmického objektu, či pádu ohnivého meteoritu s přidruženými světelnými jevy. Podle Eusebia měl Konstantin v poledne před bitvou spatřit nad Sluncem světelný kříž s nápisem:

"V tomto znamení zvítězíš" (In hoc signo vinces.). Podle jiné verze se mu ve snovém setkání měl zjevit Kristus, který prý radil opatřit bojovníky znamením písmeny Chí protnuté písmenem P. (CHPistos). Mnozí se domnívají, že byl svědkem meterologického úkazu (Halový jev.). Ottův naučný slovník naopak velmi zasvěceně tvrdí, že:

"Obratně uživ náboženského nadšení svých křesťanských legionářů, dobyl úplného vítězství" (28. října 312 n. l.).

V souvislosti s obrazeným znamením Krista si připomeňme, podobné události, kdy se litery objevovaly nejen v příbytcích lidských, na jejich domech i na oblecích:

Jeden příklad za všechny můžene objevit v kronice nazvané "Svět za tří českých králů" (autor Marek Bydžovský z Florentína)

Nowiny prawdivé o welikých a hrozných Zázracích a Diwíjch, které se staly w Polské Zemi, w Russých y ginde. Spatřenijm Osob i rozličných znamenij na Dweřijch , w Pokogich, na Střechách y Oblecých Lidských, 5. dne Měsíce Června Léta pominulého 1698.

Zkrátka: 5. Června 1698 se na několika místech východní Evropy vyskytovaly dokonce blíže nepopsané bytosti, ale i jevy, které se vymykaly všeobecným zvyklostem. Jednu z takových událostí ukazuje i dobová kresba (viz níže).

Znázorňuje vzrušené měšťany ukazující si na rozličná znamení, připomínající prastaré písmo. Podivné znaky se objevují na oblecích, zdech i střechách domů. Ano i v příbytcích uvnitř stavení.

Tak strašlivý to byl prý úkaz.

Dodnes nezodpovězenou otázkou, kdo a za jakým účelem má potřebu promítat poměrně i dnes poměrně technicky složitou mikrovlnnou holografii, pronikající i skrze zdi, či přesně směřující na vybrané a pohybující se objekty?

Odpověď se možná objeví seskupíme-li znaky, jež by mohly být čitelné, možná nejen jako písmena: CHRSTS?

V této souvislosti si připomeňme prastarou legendou z čas Starého světa, kdy štíty bojovníků byly vlastně složitými přístroji, které mimo ochrannou funkci, v přední části průběžně zobrazovaly budoucí děje, tedy i vítězství majitelů štítů. A Slavius Konstantin I., co Slovan znalý těchto legend z dávných časů Severije nepochybně znal a zřejmě i "obratně využil" a nechal několik štítů pokreslit znamením Krista.

Jiná možnost: Konstantin byl skutečně svědkem pádu neznámého objektu (tak jak tvrdí někteří doboví autoři) do bažin nedaleko Říma, nedaleko Milvejského mostu.

Aby po vítězné bitvě a poradě "s odborníky" nechal avizovaný "Halový jev", či chcete-li neznámý objekt, včetně jeho obsahu, obezdít tak solidně, že se v budoucnosti se stavba v někdejší bažině stane nedílnou součástí rozsáhlého sklepení a katakomb Vatikánu.

Každopádně vrcholní církevní zasvěcenci o několik staletí později prozrazují, že vědí podstatně více:

rok 1233 n. l.

V papežské Bule Řehoře IX., vydané roku 1233 n. l., se hovoří o bytosti, jež se zjevuje jako šedý muž, s výraznýma a velkýma očima, hubený až vychrtlý, tělo prakticky bezmasé a chladné pokožky. V mnohých případech jeho horní polovina září a to tak intenzivně, že osvítí celou okolní prostoru. Ona bytost, nazývaná "průvodce" posléze mizí a stává se neviditelnou.

Zcela evidentně se jedná o démonskou, či ďábelskou bytost, která může měnit dle libosti těla, mizet, překonávat obrovské vzdálenosti nezávisle na čase, číst myšlenky lidí a přemisťovat jejich těla na libovolné místo.

Mimo jiné byla tato bytost v průběhu času obviněna, že plodí s pozemskými ženami lidem nepodobné nestvůry.

Roku 1484 vydal papež Innocenc VIII. (Neposkvrněný VIII.) bulu Summis desiderantes affectbus, obsahující teze boje proti herezi a čarodějnictví.

Již o tři roky později (1487 n. l.) tyto téze podrobně rozpracují dva německo římsko katoličtí mniši (Iacobus Sprenger a Henricus Kramer Institoris. A jak jsem po přečtení některých částí "Smolných knih" skálopevně přesvědčen, jistě i nejbližší služebníci samotného Satana.). Pečlivě a do nejmenších detailů. Se vší proslavenou "německou" důkladností!

Světlo světa tak spatřil nebývale "pokrokový" návod, "jak nenápadně sledovat, provokovat, stíhat a následně eliminovat všechny vytypované možná možné nepřátelské osoby, dodatečně podezřelé ze zlých úmyslů, čarodějnictví, magie a spolupráce se Satanem".

Vzhledem k mnoha věrohodným příznakům je stále nezodpovězena otázka, kdo se Satanem (rozuměj nepřítelem lidstva) úzce spolupracoval.

Nebyly to však, a to v žádném případě, jejich nebohé oběti.

Kladivo na čarodějnice - tento zcela vyjimečně hanebný spis se stal výchozím materiálem a rukojetí nejen Velkých, ale i těch úplně malých fanatiků v podobě svatých inkvizitorů, při následném běsnění. Ale mnohem pozděj posloužil "výcuc nasbíraných zkušeností" i k odhalení třídního nepřítele, či možná možného teroristy. Aniž podezřelý vůbec, kdy tužil, že cosi podobného, po čem "na tvrdo" pátrá příslušný servis, vůbec existuje.

Miliony čarodějnic, heretiků a nevinných osob bylo vyhlazeno z tohoto světa. A to s příslovečnou krutostí (Jakkoli se v čase všeobecného zapomnění lidskosti "psi obranáři" nestydí tvrdit, že vše pocházelo prý jen "z čistého milosrdenství Svatých Otců" a že počet obětí je přemrštěn.).

"Očistným" plamenům slavnostního autodafé pak vždy předcházelo nemilosrdné mučení inspirované Svatou Inkvizicí a svatými otci, kteří ani náhodou nebyli "svatí".

Tak kruté, že mnohdy přítomní přísedící a zapisující písaři omdlévali skrze děsivou hrůzu. Pokud mučitelé, svatí otcové a římsko katolický kněz pověřený činnostmi v zastoupení Velkého inkvizitora, naopak neřičeli ničemnou slastí!

Jakoby zlé síly opustily samo peklo a Satan sám konvertoval ke katolické církvi, aby se stal Velkým Inkvizitorem. Zůstala bolest a nezměnitelná jistota: Děti upálených, ale i děti jejich dětí se již nikdy nenarodily. Celé dobré rody byly navždy vymazány z planety.

Je jim cizí pravda i dobročiní.

Posilují se našim utrpením.

Přicházejí zplozenci temnot

Mimozemci ve vatikánských kasematech? ...1/3. část
Mimozemci ve vatikánských kasematech? ...2/3. část...Právě čtete
Když nikoli ve vatikánských kasematech, tak určitě na Inetu ... 3. část/3
Mávnutí motýlím křídlem... Zde naleznete sice nikoli vše, ale mnohé z toho, co jsem kdy viděl na vlastní oči