Motto: ji? nějakou chvíli nejsou skuteční jasnovidci schopni vidět do budoucnosti, jako by nosná vlna, kterou pou?ívali pro projekci a přechod dopředu, chyběla - co? skutečně chybí. Základní časová linie staré reality, a jejích alternativ, prostě vyschla. Říká dosud čtivý osud.cz
Pane!... ?ivot je stále krásný skrze lid v?ude kolem!
Zdeněk Patrick- Praha 2010
Věřím: Tak jako nemů?eme být úplně dobří a dokonalí, nemů?eme být ani zcela ?patní... Pane, tak jako jsem Tě hledal pod listím i kaménky a neviděl, prosím i nyní: ji? nic, co není dobré pro moji rodnou zemi a planetu.
Zlatý řez platný pro celou přírodu odrá?ející se v přirozenosti lidského vjemu platí i pro ve?keré konání lidské bytosti. Poměr činů s očekávanou odezvou musí být v?dy v souladu a v příslu?ném poměru. Kdy? hlavním arbitrem posuzování je individuální odraz činů a odpovědí v mysli, průbě?ně iniciovaného soukromého Soudného dne. Kdysi, mo?ná je?tě nedávno, jsme této vymo?enosti říkávali svědomí. Z tého? důvodu jakýkoliv nedobrý čin není zlatým řezem. Ačkoliv to v?ichni přítomní (bez výjimky) velmi silně poci?ují, jako bezduché prázdno, mnozí z nás se sna?í vytvořený nesoulad v sobě potlačit únikem do svého nejniterněj?ího světa, jiní vytěsňují nedobrý pocit setkáním se s Bohem, část se sna?í naopak navý?it, či vytěsnit nedobrý pocit činem dal?ím. Stejně, nebo více nepovedeným. A tak stejně bláznivým, jako nesmyslným.
Jako je kvítí svým tvarem přizpůsobeno malým včelkám i vět?ím čmelákům, velké lístky uspořádány tvarem, aby nestínily men?ím při sběru ?ivotní energie, přesně tak se v celém kosmu sna?í hmota zaujmout nejmen?í mo?nou plochu, se schopností vstřebat, co nejvíce energie v optimalizaci projeveného výkonu, tak nemohou nedobré činy do nekonečna stínit příchozí ?ivotní energii.
Představa, ?e téměř vyhubené včely, místo nezákonného opylování, poslou?í při hledání min, je stejné zoufalství, jako smy?lení pachatelé, jejich? image slou?í k PR přípravě otroků a následnému vzájemnému zabíjení. S cílem na poslední chvíli se obohatit a urvat kus zbývajícího zlata, či naopak u?ít si dosytosti bolestí nepřítele a krvavého násilí. Přičem? posvátná dogmata nahradí vytěsněné svědomí. Průnik nevyzpytatelných činů, kterých jsme dnes svědky, lze bez nadsázky nazvat soukromým Soudným dnem ka?dého z nás. Kdy? průvodní ob?alovací spis mlčky řve obvinění skrze ustra?ené dětské obličeje. Le?ící v pouličním bahně nedaleko ?kol, kde se měla dětská du?e vzdělávat a vzkvétat.
Vznikající nerovnováha, nemající se zlatým řezem nic společného, je pro okolní prostor, svojí negací přirozených zákonů, naprosto energeticky neúnosná. Myslím si.
Kdy? spotřební průmysl, zadlu?ování skrze ?mírování, výstavba Hitlerových dálnic, ropná katastrofa, uměle vybuzené krize, či smrtící nákazy jsou jen ničemnou kamuflá?í vyhlá?ených posvátných dogmat, které jsou nám předkládány, co zákony. Ačkoliv jsou prostou úmluvou gangsterů a jejich příznivců.
Nebo? z pohledu přírodních zákonů vůbec nezále?í, zda na Zemi zůstane několik milionů, či miliard. Jediné na čem zále?í je přirozená rovnováha systému
Z tého? i jiného důvodu jsou smy?lenkami mediálně silně protě?ované teorie o Konci světa (Doomsday). Nemluvě o báchorkách na téma: "O skutečných jasnovidcích schopných vidět do budoucnosti, kteří do ní nikdy neviděli a nemohli vidět. Jen ?vatlali, nebo odvozovali od příznaků napasovaných na děje minulé. Jakkoliv právě příznaky jednoznačně určují mo?né body budoucnosti. Pokud je společnost zdravá. Neinfikovaná např. pracovitými nástroji a hlásnými troubami dávných mimozemských "osvoboditelů", kteří se prý chystají sestoupit z vysokých nebes. A to a? tak netrpělivě, ?e ji? dnes, s dostatečným předstihem, připravují obzvlá?tě servilní deprivanté úřady a ?pičkově chutné úředníky pro "Zvlá?tní dobré ráno" aneb "Posezení s mimozemci při ranním menu".).
Prozatím jsme stále zde, skrze předky vyzbrojeni trpělivostí, láskou, city, emocemi, svobodnou vůlí rozhodovat se a tajnou i zjevně projevenou vírou ve Spravedlnost. Tedy příli? positivně energeticky naladěni. a? tak jednoduché by to tedy nebylo. Pokud ji? nedovolíme nic podobného 11. září. Kdyby bylo, dávno by, nikoli zástupně skrze nastrčené deprivanty, osobně přiklusali i do studií a na lidu nezávislých TV?