Vážení přátelé, přijměte prosím... Prozatím... Můj slaboduchý pokus odpovědět na několik málo, avšak mně milých komentářů: Ano, máte pravdu. Jsem pocitově právě v únosném bodě, kdy sám v sobě, začínám vnímat vtírající se přebytečnost destruktivního ?a?kování dobrovolně nekonajících, i se všemi jejich zdánlivě neuchopitelnými přestupky. "Upsal" bych se k smrti vzhledem k urychleně navy?ujícím se "skutečnostem". Nebylo by to smysluplné konání, jestliže již většinou známe a téměř tušíme pravou podstatu. Jakkoliv každý z nás tápeme jinak. Vět?inou skrze nedostatečně pravdivé poznatky. A ty chci, se všemi riziky omylů, vyhledávat. Potřebuji jen čas k nalezení nové formy a obsahu mých stránek, ve kterém se již nehodlám zabývat marností. Nikoli v kolenou a s ohnutým hřbetem: Nikoli za peníze:
Několik setkání a osobních zkušeností v jediném dni a beznadějně syčím, jak pojistný ventil přetopeného parního kotle.
S odstupem několika dní poskakuje kolem stále stejný pocit: Nikoli pojistný ventil, nýbrž namalovaný pasivní dílek starodávného manometru třaskavě přetopeného parního kotle, s červenou ručičkou bušící do prastaré jednoduché zará?ky, která je jen pro legraci v krajině slepých a hluchých.
Znamením hodlajícím raději ?odfrčet do pryč?, než setrvat v šíleném prostoru, kde střídající se řízené bandy a nevědomá lacinost, všichni vesměs nadmíru šťastni a spokojeni, jakoby beze smyslu zbavení, přitápí pod rozpálený kotel obklopený na rychlo sezvanými diváky, stejně lačnými a nenasytnými. Nicméně spořádaně netrpělivě čekajícími, ozbrojeni naučenou nevědomostí, na slíbené a dosud nevídané Reality Show. Aby se tentokráte i oni sami, ve své ničivé víře vlastní nedotknutelnosti, stali hlavními protagonisty netrpělivě vyhlíženého odpadního pořadu: ?Pět nebo šest?. Kolik legračních miliard?.Jednoznačný, nikoli pocitový, příznak, nám a naší důvěřivosti lstivě nastrojené bídy, s bezmocí proti přirozeným v nepřirozenosti, informačně zcela hrůzně zanedbáni, v chemtrails přísvitu groteskního haražení stejně bezmocných politických slibnovadných tajtrlíků, teatrálně vyskakujících v arytmii stroboskopického blýskání jakoby ?obdivných? fotoaparátů, obklopeni bdělými fašizoidními komandy, ve své nevyzpytatelné nenasytností využívali viditelné i neviditelné umění nadčasových technologií soukromých a polosoukromých armád, v čase naučené hospodářské krize, s nekonečnými pluky předislokovaných idiotů, urychleně přetvářejících kdysi rozumně ustavený svět k nepochopitelnému obrazu zdávna Přicházejících.
Aby i přisluhující havě?, vesele ověnčena nepříslužejícími právy a nepravými zákony, obklopena tlupami vymahačů, s obnovenými plány dobývala zpět další a další území na právě vybudovaném ?divokém Východě?. Vyhla?ující zákony o povinném konci ?smysluplnosti?, k snadnějšímu rabování a raketýringů. Uspořádaného v podobě bezhotovostního výběru nikdy neexistujících dědičných prebend, středověkých cel ze včera ještě svobodných cest našich předků. Včetně lavinovitého nasilování neúnosně prolhaných pseudodluhů novorozeňat, včetně nadmíru udivených kradí a daní.
Říkám-li: ?udivených?? (?!). Kde se vzali? tu se vzali. Tento nadpřirozený jev komentovali staří Slávové slovem ?samorod?ánik? - samozrozený. Sám ze sebe zrozený. A nebyl-li božské podstaty - neměl mezi našimi předky pra?ádnou ?anci.Je-li prostý raketýring, či smy?lené dluhy a vyplývající stejně vymy?lené daně - božské podstaty? A navíc vymahatelné fašisticko soukromými komandy? Při úmyslně nulové informovanosti.
S neodbytnou "snovou můrou", jak se rovněž radostně a spokojeně řítím k dalším zastavením na ?kří?ové cestě? do nikam? A pak znovu a znovuž při každém dalším zrození? Nic podobného se pravděpodobně na této urychleně ničené planetě již opakovat nebude. Podaří-li se kdy sdělit umírajícím kamenným sochám nesdělitelné? Když ty nesly?í ani nevidí, aniž znají umění řeči lidských bytostí? S poznáním vlastního usmíření se: Naučená nevědomost je sice nezničitelná, avšak s přicházejícími bídami - láskyplně ?etrná... Zdeněk Patrick