Souhvězdí Orion a...

Astronomové univerzity v Berkeley na observatoři Mt. Wilson (USA) v intervalu roků 1993 - 2009 zaznamenali u obří hvězdy Betelgeuze, nejjasnější hvězdy souhvězdí Orion, že se její průměr v časovém intervalu, kdy probíhalo měření metodou interferometrie světla (Sledovanou čtyřmi dalekohledy), zmenžil o 15 %. Přičemž se zmenšuje čím dál tím rychleji.

Původní velikost hvězdy by v případě výměny za naše Slunce by byla impozantní. Okraj hvězdy by sahal až k Jupiteru.

Betelgeuze sice patří mezi pulzující proměnné hvězdy, nicméně ukaz podstatného zmenšování průměru je ojedinělý.

Zdroj: The Astrophysical Journal Letters

Podle Petra Sobotky

Astro.cz

Betelgeuze?

Země zlaté hvězdy Margity I.© Zdeněk Patrick - Praha 2009

Orion (Ori) - je nejvýraznější zimní souhvězdí s podivuhodnými mlhovinami, z nichž nejvýznačnější, co do pověsti, je Velká mlhovina v Orionu (kat. č. M42, nalezneme ve ?pičce Orionova meče, vzdálenost cca 1600 světelných let.). Mlhovinu ?Koňská hlava? a ?Plamínek? nalezneme poblíž hvězdy ?Alnitak?.

Někdejší sídlo egyptské bohyně Esety, souhvězdí Orion, stále existuje nedaleko Mléčné dráhy a tvoří je hned několik různorodých hvězd1, z nichž nejznámější dvě stálice tvoří jedna z nejjasnějších hvězd noční oblohy Riegel (v nohách střelce Oriona) a Betelgeuze, pulzující červený velebobr. Oranžová hvězda Betelgeuze v ramenou lukostřelce Oriona je od nás neurčitě vzdálená od 430 až 520 (jiní 320) světelných let. Je to právě ta hvězda o níž se hovoří v souvislosti se podstatným a urychlujícím se zmenšováním. Které se však odehrálo v minulosti, jakkoliv pozorované v časech naší přítomnosti. V závislosti na intervalu vzdálenosti hvězdy. Tedy před 430 až 520 roky (Jiní před 320 roky). Přepočítáme-li si na naše odměřování, pak astronomové dnes sledují na Betelgeuze děje, jež se odehrály v letech 1489 - 1579 n. l. (Jiní 1689 n. l.). Nedaleko souhvězdí Orionu nalezneme v souhvězdí Velkého psa i někdejší domovinu a později i posmrtné sídlo egyptského boha Usireva - Sirius. Když nedaleko je i souhvězdí Býka (Taurus), k jehož období slavné nebeské zodiakalní záře se vá?í pohnutá období lidské historie. Alfa hvězdou souhvězdí Býka je červený obr Aldebaran. Podle některých prý domovina insektoidních, hmyzu podobných, bytostí, které známe z starořímské ??užkandy? pod označením sukubus & incubus. Do úvodu této kapitoly již zbývá pouze dodat, že toto souhvězdí starověrečtí Slávové nazývali Kráva Zemun a naopak Souhvězdí Orion, souhvězdím Bělojara. Mělo být ochrannou hvězdou někdejších Slávů v éře Skopce (2. tisíciletí př. n. l. - 4. století n. l.). Když čeští starověrečtí Slávové si navíc, vedle původního a později i posmrtného Esetina domova, velmi považovali Sirius. Domovinu a posmrtné sídlo egyptského boha Usireva (řecky Osirise). A to až tak, že podle vzpomínek na oblast vesmíru ?U dvou Slunců?, (Siria A a Siria B.), si jednak pojmenovali jeden z malostranských domů, či chcete-li jednu ze starobylých pra?ských hospůdek, a navíc měli ve svém znaku Sirira v podobě zlaté šesticípé hvězdy. Ta zlatě plápolala v modrém poli ještě na gonfanonu českého knížete Svatého Václava. Navíc si zákrytným označením Margita (Sirius), pojmenovali jistou starověreckou svatyni v Divoké ?árce v Praze. Po Bílé hoře, než zlatá šesticípá hvězda Sirius navždy zmizela v českých pohádkách jako ?princezna se zlatou hvězdou na čele, prodělala proměnu v podobě odměny Habsburského domu za významnou pomoc při porá?ce Čechů, aby se, vedle osedlaného českého lva, objevila jako jeden z vítězných symbolů, byť v jistě odlišné variantě, i na Izraelské vlajce. Přičemž v očích starověreckých českých Slávů princeznou byla vzpomínaná nejen bohyně Eseta, jako hvězda všech Slávů (Hvězdoslava), ale i Sirius A. Přičemž hvězdou na čele princezny byl nepochybně míněn i Sirius B. Přesněji vesmír u dvou Slunců. Význačná česká kní?ata si symbolem Siria, zlatou šesticípou hvězdou, chránili solar plexus, v podobě velké hvězdné zlaté přezky širokého koženého pasu. Zlatá šesticípá hvězda českých Slávů se dodnes objevuje na městských znacích, mnohdy doplněna i další atributy egyptské bohyně Esety - stříbrným Měsícem a ?rohem hojnosti?.

Pokud kdy bylo souhvězdí Bělojara (Orion) ochrannou hvězdou starověreckých Slávů a někdejším a posléze i posmrtným domovem starověreckými českými Slávy uctívané egyptské bohyně Esety, pak by nás měly zajímat souvislosti.

Vezmeme-li do úvahy příklad reverzního in?enýrství, pak eliminací všeho neznámého, nepotřebného, církevními odborníky Svaté Inkvizice, či nástupnickými servisními službami podstrčených účelových ?přilepenců?, pak se dostaneme - skrze osobní nesdělitelné pro?itky, prastaré legendy, inscenované procesy ?honů na čarodějnice, notoricky známé utajované skutečnosti, reálnou mediální fikci, jež v bohapustě šíleném procesu budování matrixové sítě a cíleně nasíleném přibli?ování radostných zítřků soudruhů z NVO - až na sám pokraj zoufalé logiky podzemních zdrojů. neboť ve smradlavě pářícím se močále je každé stébelko vítáno. A právě podle těchto zdrojů bylo souhvězdí Bělojara (Orion) napadeno nosatými šedivci hadími vazaly Dragonů, pánů dračího pokolení z alfa Draconis. Přičemž insektoidní bytosti z Aldebaranu (alfa Taurus), se přiživují při každé kloudné akci spojeneckého agregátu nosatí šedivci & Dragoni. Jednak vysáváním životních energií, lymfatických sekretů, endorfínů a jen Bůhví čeho ještě? Přičemž pro své partnery mohou být zajímavými i skrze svojí výraznou schopnost ve spánku ovlivnit a zcela ochromit vybraného jedince a vnutit mu jakékoliv liché představy. Vět?inou pohybující se až na samé ještě snesitelné hranici libovolných emocí. V tom nejhlubším a nanejvýš dramatickém pro?itku. Naopak? Představitelem první migrace utečenců z Bělojara (Orionu) byla, vedle Thovta i Eseta, božská Usirevova sestra a man?elka. Usirev je naopak představitelem migrace utečenců ze Siria (viz předchozí články). Podle tých?, většinou dobře, mnohdy až podezřele velmi dobře informovaných podzemních zdrojů, byť silně znečistěných příspěvkovými polovojenskými organizacemi, jež jsou do posledního místečka, snad až po samého ?efredaktora, přeplněny divokými hledači soukromých databází a pseudoodborníky na relativitu, či pátrači po nebezpečné ufologicko - psychotronické sektě, se jeden z ústředních motivů našeho případu ?Betelgeuze? odehrál právě v tajných laboratořích ?Dulce?. Až tak tajných, že jen šílenec, jindy pan Spielberg (Den nezávislosti), či teoretik - odborník na celosvětové pikle, by se odvážil potvrdit jejich existenci. Právě v neexistujících tajných laboratořích ?Dulce? se odehrál notoricky známý případ mimozemce, jenž upadl do pozemských osidel, či byl recipročně vydán nadmíru přísným domorodým vyznavačům kultu o utajovaní všeho. Tentý?, co v různých obměnách beznadějně umírá poté, co vydal vy?etřujícím odborníkům veškerá svá tajemství a nejtajnější informace mimozemského agregátu. Tého?, jenž kdysi i právě teď, skrze deprivovaný managment klonů někdejších domorodců, dlouhodobě obhospodařuje naší pozemskou zahrádku a okolí. Aby nás společnými silami, tak jako kdysi v minulosti, konečně dotlačili do role čipizantů, kteří se, podobně jako v hmyzím království, bez vědomí určujícího bestiálního faktoru ani neup?ouknou. Takže?

Vzácný zajatec, mimo tzv. ?luté knihy, několika přehr?lí prokazatelných l?í a velkého dojmu, zanechal prý i informaci o jistých bratřích v Orionu, kteří nutně potřebují pomoc, protože trpí stejnou genetickou vadou, jako vzácný zajatec. Toto?nou se somatickou chorobou, která nutí nosaté šedivce lovit lidské domorodce a dobytek pro své krvavé koupele a krvavě masité obklady. Hrozní vesmírní páni z Čachtic!

Aniž měl jistotu, zda vlastně bratři z Orionu pohromu skrytou v jejich složité DNK vlastně přežili, snažil se získat od lidí získat něco, čemu vlastně ani za mák neporozuměl. Nemohl, nemaje to, co převá?ná část lidstva dostala darem při svém zrození. Být natolik blízko Genezi Univerza. Tak blízko, že mimozemci převy?ující lidstvo o třídu výše, stojí o skrze neexistující spirit o několik tříd ní?e v duchovní, či supradimenzionální konstelaci. A že vzácný vyslanec l?e i v této kauze, mám nyní na mysli ostře šířenou tezi o stvoření lidstva touto nebezpečně nepřátelskou, nicméně na genetickou úchylku skomírající entitou, vyplývá z témě? zoufaleho hledání, jak poopravit své vlastní geny lidskými.

Jinou l?í se zdá být ta o vymírajících bratřích v Orionu. Kdysi dávno, za časů starého Chaldejska, tatáž negativní entita majíce dostatek vysoce ceněného lidského materiálu a krve, potřebovala tenkrát naopak pozemské zlato. Aby zachránila své bratry v Orionu, jejichž rodná planeta je ohrožena blíže nespecifikovaným nebezpečím, jemuž lze čelit rozptýlením zlatých částic do plynného obalu planety, či ústřední hvězdy. Betelgeuze, či Rigel?

Rigeliani prý představují jednu ze vzpomínaných negativních spojeneckých entit domorodých ?elitních? náčelníků, připravujících nám jedno překvapení za druhým.

V té samé chvíli se vybaví informace, jež skrze podzemní zdroje hovoří na téma surového vyvra?dění původního společenství v Orionu, jich? se rasa nosatých šedivých hadivců a dragonů dopustila a které je i vizuálně zaznamenáno a příležitostně nepříčetnými chlubili i ukazováno. Stalo se tak právě v pradávných časech egyptské bohyně Esety a prvních utečeneckých migrací z Orionu. V období samého prvopočátku egyptských staro?itnosti ?Zep Tepi".

Poznámky pod čarou:

Viz Wikipedie hvězd1 - Souhvězdí Orion je pojmenováno po hrdinovi řeckých bájí lovci Orionovi, synu řeckého boha moře Poseidona a lovkyně z družiny bohyně Artemidy. Nedůtklivá bohyně Héra jej za drzé vychloubání nechala užtknout štírem. Po smrti a na prosbu Artemidy byl, i se svým psem, přenesen na oblohu. Orion ( Ori ) tvoří hvězdy o jasnosti 0. - 3. mag. Nejjasnější hvězda Rigel - (beta Ori, překlad z arabštiny ?Noha?. Jedná se o dvojhvězdu, bílého zabarvení a o celkové jasnosti 0,3. mag. Průvodce Riegelu, druhá hvězda, jež má nišší jasnosti 6,7 mag.) tvoří s hvězdou Saiph - (jasnost 2.mag) Orionovi nohy. Dvojhvězda Rigel je padesáti násobně větší než naše Slunce a jeho svítivost je až 57 000 krát vyšší, při uvažované vzdálenosti 200 pc. Oranžová nepravidelně proměnná hvězda Betelgeuze (Alfa Ori) - 10 000 krát svítivější než Slunce. Pulzující červený veleobr (jasnost 0,3 - 1,2 mag) a tvoří spolu s hvězdou Bellatrix - (gama Ori, jasnost 1,6 mag) Orionovy ramena. Betelgeuze nejisté vzdálenosti uvažované od 430 do 520 světelných let. Hlavu tvoří hvězda Heka - (jasnost 3.4 mag) se dvěma slabšími hvězdami, a Orionův pás je sestaven z trojice hvězd o jasnosti cca 2. mag - Alnitak, Alnilam a dvojhvězdy Mintaka (delta Ori o světelnosti 2,4 mag, když druhá hvězda má světelnost 6,8 mag.). Orionův meč (pod pásem) tvoří hvězdy o jasnosti 3. - 5. mag. Sigma Ori je čtyřnásobná hvězda Lambda Ori - dvojhvězda Jota Ori - tvořená hvězdami 2,9 a 7,4 mag. Ró Ori - dvojice 4,6 a 8,6 mag Dzéta Ori - levá hvězda pásu, poblíž hlavní složky 2. velikosti svítí průvodce o jasnosti 4,2 mag Hlavu Orionu tvoří hvězda Heka a dvě méně jasné hvězdy, pí Ori (3. - 5. mag) pak vytváří Orionův napnutý luk. Nedaleko lovce Oriona lze nalézt i jeho psy: souhvězdí Malého psa (Canis minor) a souhvězdí Velkého Psa (Canis major) s proslaveným Siriem (Alfa Canis Majoris) a nedaleko i hvězdu Sirius B. Nedaleko Orionu najdeme též souhvězdí Eriadnus (Eri), jehož podlouhlá klikatost připomínala klikatící se posvátný Nil (v naší zeměpisné ?ířce je viditelná pouze severní část souhvězdí.).