Nomen Omen 2

Autor: Zdeněk Patrick <smitmajer.z(at)seznam.cz>, Téma: Země zlaté hvězdy Margity 1. díl, Vydáno dne: 06. 12. 2007

Fenomén, jenž byl našimi slovanskými předky při dávání jmen novorozencům preferován, byl z mystické oblasti tzv. ?Nomen Omenš, v němž má být jméno nositelem rodičovského přání, či nápovědou, lépe snad sudbou budoucích dějů.

Jméno podle této doktríny obsahuje předzvěst, či určitou typickou vlastnost budoucích dějů, týkající se nositele jména.
Nebo naopak nositel jména do jisté míry charakterizuje období v ně? ?ije.



Předev?ím, pokud uvažuji osídlení Českých zemí Slovany, stojí Morava, Slovensko a Panonie mimo tyto úvahy. Důvodem je skutečnost, že území Slovenska, potažmo území příštího Samoděr?aví a následnické Velké Moravy, bylo osídleno Slovany dávno před příchodem praotce Čecha pod památný Říp. K tomuto tvrzení přispívají zejména čistě slovanské názvy v topografii Římského Imperia, jehož hranice nekončily v Trenčíně, či v Mužově.

Nomen omen /2. část

© Zdeněk Patrick 2006

Celkem devět částečně mýtických vládců, jejichž jména, podobně, jako jména bájných praotců, obsahují charakteristické příznaky, provázející období časů jejich možné vlády.

Zdánlivě neurčitá jména, spíše, jak se domnívám téměř mimočasového určení!
Z téhož důvodu (možné fabulace) nechť vážený čtenář pečlivě uvá?í mnou předlo?enou variantu možného vysvětlení některých částí zapomenuté historie našich předků. ?íjících v souladu nejen se svoji starověreckou vírou, ale zejména s přírodou.

7. Jaruna

8. Čech (Čehi - pastevci, věk pastevectví),
9. Soroka (sorok čtyřicet, Straka - praotec Krok, věk věž tění),

1. Ljubuža (věk konce matriarchátu a zalo?ení nového rodu ).

2. PreMySlave (konec ryzího pastevectví, věk trojpolního hospodářství)
3. NeSaMySlave ? Ne z nás Slávů. Respektive Ne Samy Slávy.
Slo?ením jmen vychází text: Seberechu is Semji Sena (Sens).
4. Mnata ? prozatím neurčený čas i děj
5. Vojen - čas bojů (Bojen - odvozeno od jména Bojů, čestných a statečných bojovníků
6. UniSlave - čas spojení Slávů?
7. KresoMySlave (Křest, Krist mezi námi Slávy, věk svatého Martina, či spíše průběžně nasílené christianizační misie?)
8. Neklan se sídlem na Levém Hradci boje s Vlastislavem - Lucké války. Ne klan - ne Kelian. Slávové měli pro Bony název Bojové, pro ostatní keltské kmeny používali pojmenování Keli. Té? významově kapusta, zelí). Velesova kniha jim říká Kelči. Přičemž Bojské kmeny rovněž odděluje a navíc je považuje za slovanské.
9. Gostějvid (věk Kostějova světla) , čteno zpět: Divjat Gostěj (devět kupců, devět božských řemeslníků, viz chaldejský epos Bůh války Erra, jenž hovoří o sedmi božských kovářích)

Devět vládců, devět časových období o prozatím neznámém, nicméně vyfabulovaném časovém intervalu 40 let (viz Soroki a divjat gostěj, respektive Gostějvid). Číslovka devět, je významově totožná se slovem Devata (sanskrt) - božský a sehrává v mystice Slovanů zcela konkrétní roli. Např. utajení viz Devatero kvítí, devatero hor. Tedy neurčité božské tajemství. Respektive utajenou informaci.

Upozorňuji, že nelze následující verzi chápat jinak, než jako dlouhodobý průzkum bojem, jehož výsledky mohou být přehodnocovány a tedy i měněny.

8. Praotec Čech - Čas pastevectví (ovce, kozy, koně, hovězí dobytek v menší míře mnohem později). Čas příchodu pod Říp je pevně dán rokem dramatického konce Bojů v Panonii a rokem, kdy vše bylo již ?přecpáno? slovanskými kmeny.

Tedy mezi rokem 100 až 350 n. l.
Kolem roku 400 n. l je již, dle dobových zpráv, bezezbytku osídleno i západní Slovansko. Prostory na západ i jih od současných českých zemí. Od Podunají až po Slovanské moře. Od Berlína po Kyjevskou Rus. Od Jadranu až do Podunají. Od Podunají až k nejižnějšímu pobřeží nynějšího Polska.

9. Praotec Soroki 482 - 522 n. l. (alias Krok, jinak praotec Straka, potažmo Čtyřicet) viz článek Soroki a Libuše.

1. Kněžna Libuše 522 - 538 n. l. , déva zasvěcená Matce Zemi. Čas vnímaný (Z pohledu končícího matriarchátu, jenž byl při exodu nutný, v zájmu zachování rodu.) spíše dominující až při spoluvládě s Přemyslem Orátajem, kdy se z věž tí knjaginy a všeobecně uznávané soudkyně stává zakladatelkou nového národa a legendární Českou kněžnou. Zároveň i pramátí panovnického rodu Přemyslovců.

Jakkoliv i nadále přetrvá povinost spravovat Pravo v zastoupení Velké Mati Zemlji. Jedna z hlavních povinností každé příští kněžny. Právo, které v křesťanské éře využívala nejen česká kněžna Sv. Ludmila, ale zejména česká kněžna Drahomíra , přetrvalo prakticky v lidových zvycích až do dne?ních dní - viz do?ínkové slavnosti. jež jsou ve skutečnosti starověreckým rituálem díkuvzdání za dary Velké Mati Země.
Čas vlády legendární kněžny?
Vycházíme-li z části její vize, jež hovoří ?o přijetí utlačovaného lidu , jež mezi české Slávy příjde?, pak jediná schůdná varianta je, že má na mysli Doudljěbi z Povol?í, kteři byli do Podunají a jižních Čech zavlečeni Obry (Abari alias Avary) až v roce 557 n, l, žádný jiný utlačovaný národ (vyjma svébytných Slováků) se s českým již nikdy nespojil.
Námi vyfábulované časování je právě v silné depresi.

2. Pre My Slavy Arjan 558 - 598 n. l. (Přemysl Orátaj alias Oráč). Sláv mezi Slávy. Rovný mezi rovnými s příznakem Pre. Pozemská kontrola božských ustanovení a Práv, jenž každoročně vyorává tři brázdy, aby lidu připomněl povinnost trojpolí. Slovenské slůvko ?rátaj? - počítej je malým pokladem připomínajícím počítání právě symbolicky oraných brázd.

Věk pastevectví se prolíná z trojpolním hospodářstvím, jež bylo nutné chápat jako zákon.

3. Ne Za My Slave 598 - 638 n. l. - kníže Nezamysl. Význam jeho jména může být chápán, jako Ne z med?u (nás) Slávů. Což je překvapivé, uvážíme-li, že má být synem kněžny Libuše a Přemysla Oráče. Mohl však být synem, dle rodového práva. Tedy zetěm Přemysla Oráče.

?Roku 623 Sámo zvolen do čela Wenedů, kteří povstali proti Avarům.

A vládl je jim prý 35 let.
Již roku 630 je zaznamenáno, že Koružka (Korytany) je nedílnou součásti slovanského svazu Samo(vy)_dr?avy. V dobách vlády korutanského knížete, jehož jméno by mělo znít přibli?ně Valuk. (Snad odvozeno od Velese).
r. 631 - porá?ka franckého Dagoberta u Vugasti Boru (Wogastiburk) (Vugastisu Vugasti bor, bor - bitva)

Pokračování pří?tě