Pamě? národa je mnohem více, než několikrát umělohmotně, v souladu se všemi směrnicemi Dederonie, převyprávěných 65 let. Pokud neví? odkud a kam jde?, jsi politování hodný. Plive?-li navíc do svého rodného hnízda a drancuje?-li jej, abys dokázal svoji oddanost těm za humny, domnívaje se, že na jejich ramenech vyroste? v obra, brzy pozná?, že jsi jen ubohým trpaslíkem v jejich malinkaté a kýčovité zahrádce. Nebo nepozná? vůbec nic a pak tě není ?koda! Tedy jdi a nezastavuj se!
Platíme a solíme?
© Zdeněk Patrick 1994/2006 Země Zlaté hvězdy Margity 1. dílZ čistě nezávislého zdroje (velkoobchodníka a diplomota na výzkumných cestách ibn Jakuba) máme potvrzeno, že staroslovanskou tvrdou valutou, respektive českým platidlem (mohu-li vůbec pro ono období tento titul použít) byly jemné plátěné ?átečky, jež byly pečlivě slo?ené kolem kovového jádra obdélníkového tvaru.
Od slova plátno je pak odvozené i naše skvělé slůvko platit (pota?mo též proplatit, vyplatit, splatit, možná uplatit, či nedej Bo?e dokonce zaplatit). Na rozdíl od anglického salary známého i u nás (snad z dob možných keltských praprababiček) v podobě: solit , vysolit, zasolit. S příslušným gestem v podobě významného mnutí ukazováčku o palec napodobující solení. Doprovázené mírně vyzývavou obličejovou mimikou. Semitští velkoobchodníci se smíšeným zbožím a slovanskými otroky omdlévali z platné slovanské měny. Uklidnili se teprve, když byli ubezpečeni, že čeští Slávové pravděpodoně há?í zlatými hroudami po svých ovcích (České země byly po Egyptu druhým historicky největším nalezi?těm zlata). Nicméně... Měnový hit z Prahy později inspiroval naopak potomky jejich potomků k vytěsnění zlatého obě?iva bezcennými hadrovými papírky. Potvrzuje se navíc všechno, co víme o tr?ních smlouvách našich předků, jejichž platnost byla stvrzena tak zvaným trhem. Roztr?ením příslušné textilie na znamení, že obchod byl uskutečněn. Od tohoto, dnes i pro nás, jaksi podivného zvyku ?trhat? pochází české slovo trh - tr?nice, ale také zatrhnout, atd?Jiným zvykem, jež bezděčně přejímame, je vánoční zdobení obydlí větvičkami borovice, jmelím a cesmíny (tak, jak to dělali staří Keltové o zimním slunovratu). Toté? platí o zapalování svíčky o Hromnicích, pálení "čarodějnic" v předvečer 1.května, nebo uctívání "Dužiček", památky zesnulých.
To vše jsou původní keltské zvyky, které přežily v našich krajích, přes dva tisíce let. Sypání hrstě zeminy do hrobu je naopak připomínka někdejšího vržení mohyly nad zemřelým bojovníkem. Přičemž naopak posvícení, svěcení úrody je čistě slovanský zvyk rozsvietit sviečky (svьetit), aby příslušní bohové viděli, jak se Slávům daří. Naopak v dobách neúrody zavládla v?ude naprostá tma, aby naopak zainteresovaní bohové ?viděli?..... Zajímavým slovem je vra? - léčitel. Krvaví ?ířitelé lásky (k bližnímu svému) úmyslně za?modrchali jméno Vra?bí tak, že jej máme rozumět v souvislosti s vrahy Sv. Václava. Skutečnost je však zcela jiná:Poznámka pod čarou:
Vra? - místní jméno označující oblast boži?tě slovanských ?reců, zaklínačů, zaříkávačů a léčitelů viz např. Vrá? u Písku, Vrá?ky, či Vrá?bí) vračevati (staročeské) - léčiti, vračilina (staročesky) - lék, dnes ra?elina - ra?elinové koupele v bahně s léčebnými účinky, zbytkový výraz původního vračelina - lék. Lázně Vrá? u Písku - lečba pohybového ústrojí ra?elinovými zábaly) vra?iti (staročesky) - věž tit, nepřesně odvozeno čarovati vra?ka (staročesky) - věž tkyně vra?ec (staročesky) - věž tec voro?it (rusky) - předpovídat vro?ič (polsky) - předpovídat. vračebný, vra?ebný (staročesky, jihočesky) léčebný, v souvislosti s očistnou koupelí.plátno - platiti (zaplatiti, podplatiti, odplatiti atd?)
trhati - trh, tr?nice, tr?ní, zatrhnout odvozeně též s konečnou platností ukončit obchod slave - otrok, ceněni byli obzvláště mladičtí pra?ští (slovanští) kastráti a ještě mlad?í dívenky slavisch - otrocký, otrokářský Pragitae - Pra?ané potažmo Češi Posvícení - děkovná slavnost za úrodu požadovala mimořádně jasné osvícení všech posvátných míst i v nočním čase. Od toho pak odvozeně slovo posvícení.