Když hvězdnaté nebe brázdila prý jen lež

Autor: Zdeněk Patrick <smitmajer.z(at)seznam.cz>, Téma: U.F.O., Vydáno dne: 26. 02. 2007

...Jakmile nastala výměna s mimozemci, získali jsme technologii, která předhání naše nejodvážnější sny...

...Byl vypracován projekt "redlight" (Rudé světlo) a byly zahájeny přípravy ke zkušebním letům s mimozemskými plavidly;

V Groom Lake bylo vystaveno supertajné zařízení, dále pak v Nevadě na území, kde byly zkoušeny nové zbraně.

Mimozemšťané v pozadí vlády USA
Milton William Cooper



Když nebe brázdila jen lež

MAIN_UFO © Zdeněk Patrick - 1994 - 2006 Praha

Srpen 1978, v čase budovatelských zítřků, kdy pravda byla stejně tak bezcenná, jako za příštích dnů "humanitárního bombardéra" a přidružených chartizánů. V časech, kdy tunelování bank a drancování země mělo ještě podobu nesmiřitelného třídního boje a genocida národa nebyla tak zjevně, jako dnes, na programu dne. Ve dnech, kdy komíny velkopodnikatele Klementa Gottwalda mohly jen uboze konkurovat dnešním chemitrails a mocnému kamionovému gangu dopovanému mikrovlnným šílenstvím.

Za dávných časů rudých uličních čarodějnic, jež se stejnou virtuozitou zvládly roli novodobých technologií šmírování, jakými se bezesporu jeví dnešní trendy kamerizace, nezákonné čipiziace, monitoring mikrovlnnými technologiemi a další sofistikované špidlování.

Za dřevních časů mírových zbraní dalekého doletu, kdy tutlání vymykajících se technicko-fyzikálních jevů provádělí místní rudoši a jím přidružení patologičtí odpírači jakékoliv pravdy, kupodivu vždy v souladu se směrnicemi nepřátelské CIA.

Byl krásný teplý letní večer a noční obloha, připomínající hvězdičkami rozsvícený vánoční stromek, vytvořila příjemnou atmosféru, kterou jsem si vylepžil poslechem Hlasu Ameriky.

Seděl jsem tehdy na balkonu svého bytu a radiopřijímač hrál v takové úrovni, že i angažovaní a na socialistických vymoženostech hmotně zainteresovaní sousedé z toho mohli cosi mít.

Jak hluboce jsem se tenkrát mýlil.

Z převážné většiny kovaných a krvavě rudých komunistů se na povel, jednoho krásného dne, takřka přes noc, stanou vážení podnikatelé s 10 000 procentními zisky a etikou bandy lupičů, či starověkých velkoobchodníků s otroky.

Náhle se ozval z reproduktoru podivný zvuk a ten pozvolna sílil. Připomínal cosi, co bych se pokusil připodobnit k chroptění ucpaného vysavače.

Aha, řekl jsem si, komunisté opět zapojili své osvědčené stroje na pravdu. Přeladil jsem na jinou stanici a vzápětí opět zpět. Bylo to jasné.

Zvuk se ozýval pouze na frekvenci, kterou jsem - alespoň zjevně - měl v širokém i dalekém okolí vyladěnou pouze já. Mimoděk jsem se podíval na oblohu.

V duchu jsem se omluvil těm, které jsem nikdy neměl v lásce - nebyly to jejich ružičky. Po obloze, směrem ke mně, neslyšně plulo velké namodralé světlo ve tvaru kapky a svou velikostí pětinásobně převyšovalo ty největší a nejjasnější hvězdy.

Za ním a stranou, jako když běží neúplné stádo vlků, letěla věrná kopie prvního fenoménu. Velka modrozelená kapka, na zádi s ostrým cípem jasně zahnutým k zemi.

Zpočátku se zdálo, že plují velmi nízko. O něco později bylo zřejmé, že tento dojem vyvolala velikost objektů.

Zvuk v přijímači sílil úměrně s přibližováním neznámých těles, až zcela zmizel signál naladěné stanice. Kdosi neznámý se snažil zaskakovat za domácí ostražité strážce pročištěných informací.

Několikrát jsem přeladil - stále totéž.

Podivný zvuk se ozýval jen a jen na vlnách Hlasu Ameriky. A jak jsem dodatečně bezpečně zjistil, jednalo se pouze o místní jev.

Modře svítící kapky s ostře ohraničenými okraji a na zádi s cípem zahnutým k zemi, již byly "těsně" nade mnou. V tom okamžiku se na zlomek vteřiny rozzářily a vzápětí pohasly. Současně ustal rušivý zvuk, jako když utne: A "štvavá vysílačka" mohla na mne opět rozvratně a úspěšně působit.

Na obloze mezitím odplouvaly tiše do dáli oba fenomeny v podobě modrozelené neonově zářících kapek. Zanechávající ve mně pocit neobyčejné marnosti.

Snad i proto, že nebude nikdo, kdo by uvěřil.

A protože jakékoliv vysvětlení by bylo neúnosné, nikomu cizímu jsem dlouhá léta o tomto případu nevyprávěl. Nikdy více se z mého rozhlasového přijímače neozvalo již nic obdobného.

Ačkoli...

Podobná světla, nehlučně plující po noční hvězdnaté obloze, jsem viděl na tomtéž místě, ale i jinde, ještě několikrát. Velká modro zelená neonově zářící světla ve tvaru kapky, nepřipomínající ani vzdáleně nic z toho, co běžně létalo po naší obloze, když byla ještě obloha prostá chemtrails a hvězdy každou noc svítili na čisté obloze i v Praze.