Koleda, Koloděj

Motto:

Koledův (Kolodějův) všeobecný zákon Pravdy vyjevil prý roku 6400 př. n. l. božský Koleda mudrcům čtyřiceti národů.

Koledův zákon je učení o velikém kole Svarogova dne a noci.

Koleda daroval tehdy lidu Hvězdnou knihu o otáčejícícm se velkém a malém kole kosmických hodin.

Dvanáct věků tvoří Veliké kolo Svarogova dne, jež je otáčející se Svargou (hvězdnou oblohou [svarga sanskrt - nebe]).

Velesova kniha

Koleda, Koloděj

© Zdeněk Patrick - 1999 Praha© Země Zlaté hvězdy Margity ©Kdo je kdo v českých dějinách

Svarod?ic Koleda, svatý muž posvátného panteonu starých Slovanů, syn Da?boga a Maji Zlatogorky.

Legenda starověreckých Slávů: Tak, jako Koleda otáčí Svargovým kolem a naše planeta kolotá - otáčí se kolem Slunce, tak Koleda otáčí oblohou a posunuje Slunce k jaru. Koleda (Kolada), v jižních Čechách též nazývaný Koloděj, otáčí svargou - nebeskou kupolí a v přeneseném smyslu tak ?otáčí kolem dějin?. Nelze jinak, než připomenout fakt, že čeští Slávové se řídili ve svých úradcích velmi přesnýcm hvězdným kalendářem. Podobně, jako egyptští kněží používali rovněž i kalendář Siria. Byl to právě Sirius odkud, dle dávných legend, pocházeli nejen egyptští bohové (Usirev), ale i někteří slovanští svarod?icové. Snad není žádným tajemstvím, že Sirius v českém zákrytném podání byl oslavován i jako Bogyňja se zlatou hvězdou na čele... Rovně? vzdálená vzpomínka na někdejšího z mocných svarod?iců. uctívaných našimi starověreckými předky, dodnes zaznívá nejen z dávných legend, ale i ve slovu školeda?, ale i ve jménu ?Koloděj?, potažmo Koloděje (obec v jižních Čechách). Svátky Koledy se slavili v čase zimního slunovratu. Od 21/22 prosince a slavili se celých čtrnáct dnů. Jak jsem již vypsal, jméno Koleda zaznívá dodnes i ve slově školedování?. Jakkoliv dnešní význam vnímame již jen jako místní folklór. Starověrecké (rozuměj pohanské), a později i křesťanské "vánoční" koledování začínalo tedy již na ?tědrý den, jenž byl k tomuto účelu pragmatickými církevními otci vybrán. Pokračovalo na sv. ?těpána a v různé podobě trvalo až do sv. Tří králů. Je?tě v 19. století chodívali koledníci s velikou zlatou šesticípou hvězdou na hůlce (Margita ?Sirius, viz hvězdný a Siriuv kalendář českých Slovanů)) a roztáčeli své taneční Svargovo kolečko kolem objektu, jež měl být po celý rok ochráněn od pohrom. Jak již řečeno někdejší starověrecké oslavy Koledy nahradila christianizační éra nejen ?tědrým dnem, ale ob??astnila starověreckými atributy staroslovanského svarod?ice Koledy nic netušícího sv. ?těpána.

V dobách, kdy byly masově ruženy v Perunových hájích ma?tale s bruny - bělouži, bylo dokonce katolickou oligarchií přísně doporučeno považovát sv. ?těpána za patrona koní. A tak byly z prozaického důvodu překlenutí starověreckých praktik ?křestanskými? oslavami, zachovány paradoxně i starověrecké zvyky: Toho dne se před východem slunce (Svatého světla) nechávalo koním pouštět žilou, aby byli celý rok zdraví a čilí.

Světil se oves, ale i další obilniny. Na koně se házel hrstmi oves.